Také vás někdy napadlo, jestli by bylo možné některé druhy zvířat vrátit zpět do přírody? Nikoliv ty, které jsou v zoologické zahradě, ale ty, které jsme domestikovali a oni s námi vytvořily pevné pouto. Asi nejvíce se to projevilo na psovi.
· Pes byl například ve starém Egyptě téměř roven bohům.
· A to už bylo co říci.
Byl uctíván jako strážce podsvětí a provázel zemřelé do království smrti.Kupříkladu egyptský bůh Anubis byl zpodobňován s lidským tělem, ale psí hlavou. Logické – byl to bůh podsvětí.
· Stejně uctivě se chovali ke psům v dávné Etiopii.
· Pes byl poradcem náčelníka. Ovšem mohl to být jen ten, který byl korunován na psího krále.
V některých asijských zemích to tak jednoduché neměli. Bývali považováni za zdroj zlých sil a za tvora nečistého. Dodnes je pes v některých částech jihovýchodní Asie vyhledávanou pochoutkou. Ani v zemích křesťanského světa to v minulosti pes příliš nevyhrál. Podle Bible nebude pes přijat do ráje.
– Člověk je zvláštní tvor.
– Nejprve zvíře k sobě připoutá a později ho zamítá.
Příliš mnoho změn ve všech směrech
A jak se tedy na tomto savci projevily změny, které souvisí s domestikací? Pokud bychom ho porovnali s jeho nebližším divoce žijícím příbuzným – vlkem, pak došlo skutečně k velkým změnám.
1) Psovi se snížila hmotnost mozku – vlk má o třicet procent těžší.
· Psovi prý mozek zlenivěl tím, že ztratil samostatnost.
2) Vlk je masožravec – pes se přizpůsobil našemu jídelníčku a je všežravec.
3) Pes se v naší společnosti naučil štěkat – vlk pouze kňučí.
4) Změnila se dokonce i struktura srsti.
5) Fena psa hárá dvakrát do roka a vrhá větší počet štěňat.
· U velkých plemen není výjimkou i deset nebo dvanáct.
· Vlčice rodí jen jednou ročně, přičemž potomků má nesrovnatelně méně.
Jak se zdá, změnili jsme psa opravdu razantně. Návrat zpět by asi dost dobře možný nebyl.
