Rostou tam stále, ale rostliny se jmenují samozřejmě jinak, než jsem jim tenkrát říkala a jak se jim prostě říká „lidově“. Je to správně orobinec a doutníky jsou vlastně samičí květy tohoto krasavce. Květenství této dvoupohlavní rostliny tvoří dvě palice umístěné na stonku nad sebou. Ta samčí je výš a zbývá po ní na doutníku po odkvetení jen ta „anténka“.
Doutníky v zahradě
Tato krásná dvouletá rostlina je rozšířena po celém světě. Tak proč s její pomocí nezkrášlit také naši zahradu? Protože má ráda vodu, nejlepší je vlhké místo. Třeba z ní vytvořit krásné ostrůvky u jezírka. Je to víceletá rostlina dosahující středního až velkého vzrůstu. Vysazujeme na jaře. Přímo ve vodě do hloubky asi 30 – 80 cm (hluboká voda už mu nesvědčí) nebo do okolních podmáčených míst. Ve větším jezírku postačí k životu bahno. U malých je vhodné umístění do nádoby se substrátem pro vodní rostliny. Některé druhy ani takovou blízkost vody nevyžadují a spokojí se se stanovištěm i mimo mělčiny či břehy vod. Mohou být i v zahradě, kde zrovna velkou vodní plochu nebo mokřinu nemáme. Množíme rozdělením trsů ve vegetačním období. Díky tomu, že se jednotlivé druhy mezi sebou bez problémů opylují a rostou rychle. Je třeba jen ohlídat, aby se nám z něj nestal plevel. Jinak je na pěstování velice nenáročný. Velkou. předností „doutníku“ je to, že je mrazuvzdorný a bude hezky dekorativně působit v zahradě i v zimním období. Suché stonky s doutníky a suché listy vypadají krásně i v této části roku. A ještě to máte bez práce se stříháním! Je také užitečný tím, že ve zamrzlém jezírku jeho stonky udržují otvory v ledu, kudy se tam dostane vzduch. A kudy z něj také naopak odcházejí nepotřebné plyny.
Doutníky v kuchyni
Jestlipak víte, že orobinec má i využití v kuchyni? Je jedlý a zdravý. Jeho oddenky obsahují asi 11% proteinu. Po usušení se rozemelou na mouku. Milovníci chřestu, můžou vyzkoušet „chřest z doutníků“. Je také chutnou variantou toho pravého. Příprava je jednoduchá. Mladé oddenky stačí jen upéct v troubě!
